Pozemkové spolky v České republice navazují na tradici okrašlovacích a ochranných pozemkových spolků z první poloviny dvacátého století.
Jsme organizace podporovaná našimi členy a sponzory a spolupracujeme s vlastníky půdy a památek, se zemědělci, sadaři, lesníky, podnikateli, obcemi i státními orgány. Pečlivě zvažujeme u každého pozemku, památky, jak by mohly být nejlépe chráněny a využity jako místní, regionální a národní přírodní a kulturní dědictví.
Podle toho volíme z celé řady možností spolupráce. Členem pozemkového spolku se stává vlastník, který se zaváže, že při hospodaření na jeho půdě budou dodržována určitá pravidla ochrany přírody, krajiny, případně i kulturního dědictví. Může na svůj pozemek (památku) ustavit věcné břemeno a dále hospodařit sám. Není-li schopen o pozemek pečovat, může ho pronajmout pozemkovému spolku, který pak zajistí jeho údržbu. Další možností je i pozemek zapůjčit nebo odprodat nebo i darovat pozemkovému spolku. Základní zásadou pozemkového spolku je, že každá dohoda je dobrovolná. Pozemkový spolek pomáhá v naplnění základního poslání - ochraně přírodního a kulturního dědictví:
V roce 1999 převzala po dohodě s ministerstvem životního prostředí Ústřední výkonná rada Českého svazu ochránců přírody funkci Národního pozemkového spolku, který udílí akreditace pozemkovým spolkům, zakládaným po celém území České republiky. Smlouvy, které akreditované pozemkové spolky uzavírají s vlastníky, jsou pak třístranné. Třetí stranou je zde Národní pozemkový spolek. V případě zániku některého z místních spolků přechází výkon práv a povinností, vyplývajících z uzavřených smluv na Národní pozemkový spolek. To je zárukou všem partnerům dohod, že doba platnosti smluv a jejich podmínky budou ze strany pozemkového spolku dodrženy ve všech případech.